Zlatý věk prvorepublikového letoviska
O start jevanské proměny v luxusní příměstský azyl se zasloužila mimo jiné spisovatelka Gabriela Preissová, pro kterou zde architekt Josef Fanta navrhl elegatní vilu. Preissová podlehla kouzlu Černoleska a začala sem zvát své přátele. Z malé vsi se bleskově stala prestižní adresa – český Hollywood za branami metropole. Svá sídla si tu budovali umělci, lékaři i podnikatelé. Atmosféra rozmachu dala vzniknout velkolepým vilám i vyhledávaným hotelům, kam se jezdilo za čistým vzduchem a společenským životem.
Arizace, znárodnění a kolínský exil
Slavná éra však netrvala dlouho. Dvacáté století zasadilo Jevanům několik těžkých ran za sebou. Nejdříve přišla válečná arizace nemovitostí židovských majitelů, na kterou po roce 1948 plynule navázalo komunistické zabavování soukromých vil, provozoven i hotelů.
Sbírku nešťastných rozhodnutí v 60. letech doplnila administrativní reforma, která Jevany organizačně přičlenila pod správy Kolína. Přestože obec vždycky měla přirozenou spádovost i logické vazby na Prahu a Říčansko, úředně skončila odříznutá na okraji cizího okresu.
Dědictví divokých devadesátek
Když se po roce 1989 majetky vracely v restitucích, pro řadu symbolů zlaté éry už bylo pozdě. Některé prvorepublikové stavby byly v tak zdevastovaném stavu, že musely jít nekompromisně k zemi – potkalo to například slavný hotel Novák. Jiným se podařilo vdechnout nový život, jako v případě hotelu Wagner (známého jako zotavovna Jezerka z filmu Dovolená s Andělem).
Do toho se přidala temnější reputace opředená neklidnou energií, tragédiemi slavných obyvatel (od Karla Svobody po osud muzea Gottland) či mýty o stínu nedaleké vypálené středověké vsi Aldašín.
Jevany dnešních dnů: Prestižní adresa i náročný život
S tímto komplikovaným dědictvím žijí Jevany dál. Na jedné straně stojí status vyhledávané rezidenční lokality s vysokými cenami nemovitostí a davy víkendových výletníků, na straně druhé drsná realita obce, jejíž infrastruktura je finančně mimořádně náročná na údržbu.
I přes všechny dějinné jizvy však Jevany nabízí fungující mozaiku pro každého, kdo sem zavítá:
-
Tajemné cíle i lesy: Hned za domy začíná Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny a lesní cesta po modré vás zavede k osamělému kostelu sv. Jiří na Aldašíně – odkud lze pokračovat až k Sázavě.
-
Gastro a zastávky: Oživlé centrum nabízí klasickou českou kuchyni a letní terasu v Restauraci Na Statku, zatímco cyklisté i pejskaři nedají dopustit na výběrovou kávu a zmrzlinu v Café 1888.
-
Místní zázemí a služby: Unikátní lesní hospodářství ČZU dává obci charakter díky prodejně zvěřiny a ryb, okrasným školkám či pile Smrčiny. Při defektu na kole pomůže místní cykloservis, a pokud hledáte komorní estetický azyl, tradici vskutku stylového ubytování dnes drží Jevany Design Residence či historická Vila Olga.
Jevany možná ztratily něco ze svého prvorepublikového nablýskaného pozlátka, ale získaly vrstevnatý příběh. Příběh obce, která si přes všechny rány osudu stále drží neodolatelné kouzlo.
Závěrečné bilancování: Proč sem (ne)jít
Proč ano (plusy):
-
Prvorepublikový šarm: Atmosféru elegatních vil pod vysokými stromy jinde v okolí jen tak nenajdete.
-
Bydlení v lese (doslova): U řady rezidencí jen těžko poznáte, kde ještě končí soukromá zahrada a kde už začíná neprostupný hvozd.
-
Čerstvá zvěřina a ryby: Díky Lesům ČZU máte kvalitní lokální gastrosuroviny rovnou „ze dvora“.
Proč váhat (mínusy):
-
Strašidelné pověsti: Místní historky a aldašínské legendy mohou mít u nervově labilnějších jedinců neblahý vliv na kvalitu večerního spánku.
-
Chráněná netopýří populace: Místní netopýři jsou na lidská obydlí adaptovaní až příliš dobře – při večerním posezení na terase tak o nečekanou společnost v lese nouze nebude.
